Lagazuoi

Vysoko nad mořem vysoko nad pevninou
pár pytlů s pískem
brousí obzory
krátíš si chvíli dávno prošlým tiskem
dopisy co nás minou
škrábané dlaněmi zvadlými od lásky
a tady vysoko
vysoko nad krajinou
nemáme žaludek na tísně, chmury, žaly
v náruči trinitrátu
lásce navzdory
držíme Valparolu
nezralí
předvoj je v písku, avantgarda v dlani
namísto dláta zuby vylámané saním
namísto noty duní pozdravy
namísto veršů kulka do hlavy
pod námi Labyrint
a jako niť
třepe se doutnák
neptej se kamene kdo do něj tesal svět
kdo hnětl klíny
dal nám naději
a vinu
Alpini šplhají na Kleiner Lagazuoi
budou zabíjet
Naději na zítřek jsi svěřil dynamitu
Zora už na východě dotýká se štítů
pod námi Labyrint
a jako niť
třepe se doutnák
neptej se oblaků kdo nechal vzklíčit svět
kdo vdechl život
dal nám naději
a špínu
Alpini šplhají na Kleiner Lagazuoi
budou zabíjet
jak hřeje doutnák v horu vklíněný
jak hladí burácení hýčká dunění
pod námi Labyrint
a jako niť
a až se Zora zeptá na mou lásku k světu
a až se oddám suti
pod námi Labyrint
a jako niť
Ostatky Alpinů na Kleiner Lagazuoi
budou hovořit
budou hovořit
budou
hovořit...
↑Back to Top